Březen 2018

Lněné podsedáky

24. března 2018 v 19:00 Momentky
Uvažujete-li snad, tak jako já, o pořízení nových podsedáků na vaše židle či stoličky, s radostí vám mohu doporučit tvorbu paní Eriky. Já jsem na své židle chtěla ručně šité lněné podsedáky a náhodně jsem objevila právě tyto na mimibazaru. Paní Eriku najdete ale i na Fleru.

S výsledkem jsem moc spokojená - pečlivě ušito a za příznivou cenu. Posuďte sami:









Mám radost, když někdo něco umí...








Živá kavárna

2. března 2018 v 23:22 Zdraví

Je fajn přijít do kavárny, kde:

  • je na výběr jen jedno, ale zato výborné menu denně
  • si můžete napumpovat bylinný čaj z termosky za 10Kč
  • si poprvé dáte výborné cappuccino s mandlovým mlékem
  • zjistíte, že i dezert bez mouky a vajec může být vynikající
  • jsou na volno dva psi
  • je na volno libovolný počet dětí
  • je tak trochu nepořádek
  • s vámi pohovoří bosonohý majitel, třeba o vtipné rozcvičce na Radiu 1
  • kde si můžete zacvičit nebo zameditovat
  • kde prohlášení o nutnosti EET je napsáno rúčo na pytlíku na psí hovínka











Duše křečka

1. března 2018 v 6:09 Zamyšlení
Nevíte, kam se po smrti ubírá duše křečka? A existuje nějaké křeččí nebe? Nějaké peklo?

Šíša včera usnul a spokojeně si umřel. Do poslední chvíle jsem ho měla v dlaních a mohla cítit, jak jeho křehoučké tělo pomalu prochládá. Byl to zvláštní pocit, cítit poslední záchvěvy života v tom drobném zvířátku, poslední údery srdce a ploše zrychlený dech... Nebyl to strach ani odpor, spíš smíření. Byo to vlastně pěkné, pro nás pro oba. Také bych jednou chtěla umřít někomu v náručí...


Zapadlo nám další sluníčko...jako už tolikrát předtím. Něco končí a něco nového zase začne.



Jasně, byl to jen křeček, ale i tak je po něm smutno. Byl to náš Kostěj Nesmrtelný, dožil se bezmála tří let.

Ale musíme jít dál:
na podrbání za ušima tu totiž čeká další zájemce, kterému je nějaký křeček u zadku, navíc se ho tak trochu bál...
Chápete? Tak velký pes se bál křečka...






Život jde dál.

Naštěstí...