Leden 2017

Houstičky podle Dity P., krom jiného...

13. ledna 2017 v 13:13 Recepty
Jsem tady poprvé v novém roce a tak mi dovolte popřát Vám v něm mnoho radosti, zdraví, lásky a spokojenosti...
Ani jsem se nenadála, a už je tu půlka ledna. Čas letí opravdu zběsile. Zdá se to i všem kolem mě, a tak začínám věřit na zrychlený chod vesmíru, protože jinak to přece není možné :-).

Náš Fanda oslavil půl roku a v současné době je jeho největší záliba řádění ve sněhu. Holky mu v tom zdatně sekundují. A tak je sranda a já mám stále co sušit...


Za sníh jsem opravdu moc vděčná a jen doufám, že ještě chvilku vydrží. Vždyť jsem ještě nestihla jít na běžky!


Přála jsem si, aby se vánoce obešly bez hromad dárků, jako tomu bývalo zvykem dřív. Nakonec se pod stromečkem samozřejmě pár prezentíků našlo, ale celkem se všichni snažili v obdarovávání mírnit.
V naší rodině máme ovšem ten problém, že snad polovina jejích členů je narozena v první půlce ledna :-(. No, není to zrovna výhodné datum narození, to vám tedy povím. Sotva si oddechnete od balení pod stromeček, už abyste vymýšleli něco k narozeninám. Já už se docela dlouho vezu na vlně ručně vyráběných dárků a doufám, že mě ta vlna udrží ještě dlouho. Hand made dárky mě totiž děsně baví.

Dárek, který jsem vymyslela pro ségru a dědu, je tedy popravdě mnou vyrobený jen napůl, ale to se také počítá. Jde přeci o obsah, ne :-). Koupila jsem totiž na Fleru úžasné kvašáky na pickles, poctivě je napěchovala zeleninou a nechala zkvasit. Voňavý a zdravý dárek byl na světě. Myslíte, že z něj měli obdarovaní radost? Hádejte :-)...





Recept na pickles najdete v receptech.
A pokud se vám líbí hrnce na kvašenou zeleninu, mrkněte SEM.

Na nový rok si závazky ani předsevzetí obvykle nedávám. Letos jsem si však přece jen jedno dala. Jsem odhodlána ještě více než kdy jindy podporovat svým spotřebitelským chování malé výrobce a pokud možno se vyhnout nadnárodním řetězcům. Vím, že to bohužel dnes 100% možné není, a nebo snad jen s největším úsilím. Jsem však připravena bojovat za záchranu lokálních produktů. A nevadí mi, že to zní pateticky! A také si už nikdy nekoupím nic od Babiše. A fandím všem malým hospůdkám, občerstvením a prodejnám, aby přežily přechod na nesmyslnou EET.

Nakupovat lokálně můžete ve své obci, to je samozřejmě ta NEJ možnost. Víte co nakupujete, od koho nakupujete, ušetříte peníze i přírodu, protože je to bez dopravného, a podpoříte svého souseda, který se snaží o kvalitní produkci, ale proti řetězcům a dovozu z Číny nemá moc šancí.
No, a když chcete něco, co zatím žádný váš soused nevyrábí, je tu naštěstí několik internetových obchůdků nabízejících zboží českých výrobců. Vyjde vás to samozřejmě oproti nákupu v Ikea nebo Tescu o něco dráž. ALE! Těch ale je několik a myslím, že každému je jasné, co svými nákupy v řetězcích podporuje...

Tak dost agitace... mám pro vás totiž recept na opravdu skvostné housky, které jsem začala dělat podle receptu od Dity Pecháčkové. Postupů při výrobě bílého pečiva jsem už vyzkoušela několik, musím ale říci, že tento je zatím horkým favoritem. Zkuste a uvidíte!



Pokud se vám líbí můj nový receptář, koupila jsem ho ZDE. Jak jinak, je ručně vyráběný :-).


Jinak teď dost frčím na Cohenovi, který před dvěma měsíci umřel, ale jak už to bývá, ve mně dosti ožil. Po letech znovu vyšla jeho Kniha toužení, a tak si v ní listuji a poslouchám Jikanovo nejnovější ALBUM. Je to síla.




Kdysi jsem tu psala o tom, že jsem v našem poutním kostelíčku navštívila výstavu kaligrafických prací. Moc se mi líbily, to ano. Ale vážně jsem nijak neusilovala o to, abych nějakou měla doma.
Přesto si mě našla, věnovala mi ji sama autorka.
Dějí se to ale věci...


A tak vám přeji, ať si vás vždycky najde to, co vás najít má.

Mějte se krásně,

Radka