Listopad 2016

Omalovánkové krabičky

18. listopadu 2016 v 0:33 Vyrábíme...
Když mám čas, tak tvořím.
Nyní mám času na tvoření poměrně dosti. Listopad je v tomto ohledu velmi milosrdný měsíc....

Dlouhé deštivé večery, člověku se večer fakt nikam moc nechce...

A tak vznikly tyto dřevěné krabičky na papírové kapesníčky, které si můžete domalovat a vybarvit dle vlastní fantazie.


Temperami, fixami, pastelkami.... a nebo se mohou nechat jen tak, jak jsou... v černobílé.


A další motivy...








K dostání jsou ZDE


Přeji vám krásné prožití posledního předadventního týdne :-)

Radka




Cookies a trocha drátkování

11. listopadu 2016 v 18:53 Recepty

Všechny vás moc zdravím, a věřím, že si i v těchto echt listopadových plískanicích zachováváte pozitivní mysl.

Pokud byste snad měli tendenci podléhat neodbytným chandrám, co si takhle udělat něco sladkého k čaji? Recept na americké sušenky s kousky čokolády, tzv. cookies, opět vyštrachala moje dcera kdesi na youtube, a s mou pomocí je podle něj upekla.
Tady je i pro vás:


Cookies
  • 180g másla
  • 250g cukru
  • 270g hladké mouky
  • 3 lžičky prášku do pečiva
  • trocha skořice
  • 70g kakaa (chcete-li tmavou verzi)
  • 1 a 1/2 tabulky hořké čokolády
Do vymíchaného těsta přidáme kousky nalámané čokolády a na plech vytvarujeme menší kolečka. Sušenky docela nabydou, tak opatrně. Chcete-li, můžete si udělat sušenky tmavé s kakaem, mě ale více chutnala verze bez kakaa. Pečeme asi 12 minut na 200°C.


Škoda, že už jsme je už snědli, hned bych si, když je vidím, dala znovu :-)

A protože se Viky tolik snažila, zasloužila si, abych jí konečně dodělala drátkovaný košíček, který chtěla požít jako nádobku na své holčičí poklady. A tak jsem pár večerů motala, až vznikl tento košíček.




Jsem ráda, že jsem svůj rest dokončila. Snad bude dělat radost.


Mějte se všichni moc krásně.

Radka

Dušičková

2. listopadu 2016 v 17:41 Zamyšlení

Vždy je na co vzpomínat. A na koho....

Je to jedna z mála jistot, kterou nám nikdo nemůže vzít.


Vzpomínám často, a s láskou.

Je fajn, že to špatné a nehezké ve vzpomínkách bledne a bledne,
až se změní v takový neškodný obláček, který na tváři nakonec vykouzlí láskyplný úsměv.

Nechápu zatvrzelost a neschopnost odpouštět...


A tak si dnes, víc než jindy, zavzpomínám.

S úsměvem na tváři, samozřejmě :-)


Radka