Leden 2016

Chlebousek

28. ledna 2016 v 20:58 Zamyšlení
Konečně mám do čeho balit domácí kváskový chléb.


Do designově vytříbeného a kvalitně ušitého ubrousku, pocházejícího z malé manufaktury v Brandýse nad Labem, je to opravdu radost.


Chlebousek, jak ho majitelka firmy, paní Magdalena Hájková, nazývá, je ušitý ze dvou vrstev - vnitřní lněné a vnější bavlněné. To zaručuje, že chléb nevysychá, ale ani se nezapaří a nezačne plesnivět. Navíc je opatřený zapínáním na suchý zip, takže je v něm chléb v opravdovém bezpečí.


Paní Hájkové moc fandím. Je totiž jednou z těch statečných žen, které svou firmu vybudovaly na koleně během mateřské dovolené. Kromě dobrého nápadu se mi také líbí, že používáním látkových svačinových sáčků, alespoň trochu přispíváme k ochraně prostředí, ve kterém žijeme. Kromě pečiva, můžeme totiž do látkových sáčků balit třeba i svačiny pro děti či manžely. (Pamatujete, tak se to přece dříve dělávalo Usmívající se.) A nemusíme produkovat další hromady plastových odpadů...



Chcete-li o firmě MagsBags vědět víc, přečtěte si tento rozhovor.




Cibulový koláč podle Pohlreicha

26. ledna 2016 v 20:59 Recepty

Na tomto koláči si opravdu smlsnete. Ideální večeře - třeba už na zítra, co říkáte?




Cibulový koláč

pizza těsto:
100ml vlažné vody
lžíce mléka
lžíce olivového oleje
půl lžičky kvasnic, soli a cukru
hladká mouka (asi 250gr)

Těsto zaděláme s časovým předstihem: všechny suroviny smícháme a postupně přidáváme mouku. Je hotové, když se přestane lepit na okraj mísy. Pak jej necháme i několik hodin odpočinout.

obloha:
150gr slaniny
2 větší cibule
2 stroužky česneku
1 zakysaná smetana
sůl, pepř

Slaninu nakrájíme na nudličky a cibuli na kolečka. Oboje pak osmažíme na pánvi.
Do zakysané smetany zamícháme prolisovaný česnek, sůl a pepř.

Těsto rozválíme a roztáhneme na olivovým olejem pomazaný plech.
Plát těsta potřeme ochucenou smetanou a poklademe osmahlou cibulkou a slaninou.
Dáme péct na 10min do trouby vyhřáté na 250°.



Přeji Vám dobrou chuť!





Venku černobíle

23. ledna 2016 v 15:14 Momentky
Dnes beze slov...

































Děkuji za návštěvu a přeji Vám krásné dny...




Báječné tortilly

22. ledna 2016 v 12:05 Recepty
Tyto plněné tortilly se skvěle hodí jako občerstvení pro hosty, kteří k vám večer přijdou posedět. Lze je totiž dobře rozkrájet na jednohubky a jsou výborné k vínku i pivečku. Můžete je ale udělat i jako ne úplně tradiční rodinnou večeři.



Plněné tortilly

Ingredience:

tortilly (2 balení po čtyřech kusech)
schwarzwaldská šunka (8 plátků)
2 zakysané smetany
sušená rajčata naložená v oleji
římský salát
česnek
sůl


Nejdříve si připravíme dip ze zakysané smetany, rozdrcenného česneku a soli. Tortilly (pro zvýraznění jejich chuti je před plněním můžete lehce opéct na pánvi) potřeme dipem a poklademe rajčaty, plátkem šunky a listem salátu. Zavineme jako palačinku a necháme aspoň hodinu odležet. Pak je příčně nakrájíme.



Když tortilly zbydou, nezoufejte. Uložte je do ledničky - druhý den budou ještě lepší :-)





My v očích druhých

18. ledna 2016 v 20:11 Zamyšlení

O víkendu moje dcery koukaly na televizní pořad Nejchytřejší Čech. Sledovala jsem ho jen tak po očku, dělajíc přitom tisíc a jednu věc z mé věčně přeplněné přihrádky se štítkem: RESTY. Znáte to. Už ani na tu televizi člověk nemá čas :-).

Takže jsem nezaznamenala úplně vše, co soutěžící museli řešit. Sem tam jsem se chytala, sem tam jsem byla úplně mimo. Ale o to vůbec nejde. Z celého pořadu mě vlastně nejvíce zaujali vsunuté spoty. Šlo o hraná situační videa s komentářem, zakončené jakýmsi, řekla bych až filozofickým poselstvím.

Pro ty, kdo jste neviděli: Představte si situaci. Do kavárny s velkým počtem hostů přijdou dva mladící, kteří jsou oblečení do černých triček s opravdu velmi výrazným nápisem na hrudi a zádech. Jeden z mladíků má na tričku napsáno HOVADO a druhý BLBEC. Skrytá kamera vzápětí zaznamenává reakce ostatních hostů.

A jaké, myslíte, že byly? Překvapivě, téměř nulové. Netradičních triček, a tudíž i mladíků v nich oděných, si všimla snad jen jedna návštěvnice, ostatní nic neobvyklého v kavárně nezaznamenali.

A jaké že poučení z toho plyne?

Člověk má tendenci PŘECEŇOVAT míru toho, jak si ho všímá okolí. Podle všeho to totiž spíš vypadá, že cizím lidem v okolí jsme v podstatě lhostejní.

Lidé s deštníky


No není to skvělá zpráva pro ty z nás, kteří snad až příliš řešíme to, jak vypadáme, jak se chováme a jak působíme na druhé? Pro ty z nás s malým sebevědomím a přehnanou sebekontrolou, kteří kvůli tomu, že je kadeřnice zastřihla poněkud více, jsou ochotni nesundávat čepici ani v kině? Poselství je jasné. Klidně ji sundejte, stejně si TOHO, praděpodobně nikdo ani nevšimne. (Možná ani váš manžel.)

Musí být nesmírně úlevné, přestat řešit, co si o nás naše okolí myslí. Přestat se děsit výroky typu: Bože, co na to řeknou lidi! Vždyť já v tomhle přece nemůžu vyjít ven! Co si o mě pomyslí?

Musí být vskutku osvobozující přestat SE tolik řešit. Jestli dobře vypadám, jestli působím dobře, jestli jsem někomu neublížila, jestli mě mají rádi, jestli...

Uf! Pojďme to zkusit. Zbavit se těchto sžíravých otázek, které tolik týrají naši mysl. Týrají a srážejí naše už tak chabé sebevědomí. Nikdy, opakuji nikdy, se totiž nezalíbíme všem. I když budeme dokonalí, vždy se najde pan Rejpal a paní Drbnová, kteří nám to náležitě osladí.

Zbavme se proto těchto domněnek! … Že si snad o nás NĚKDO NĚCO myslí.... No tak ať si myslí!!! Je to jeho právo. A pokud se mu nelíbím, je to jen a jen JEHO problém! Však já si o něm také něco myslím, a nemusí to být vždy jen samá pozitiva. A přesto to v mých očích nemusí jeho hodnotu snižovat. Anebo může, pak je to ale zase jenom můj problém, problém mých očí a mé mysli, která si jeho obraz přetváří podle mého subjektivního náhledu.

A tak, i když si novoroční předsevzetí normálně nedávám, v tomto ohledu na sobě zkusím zapracovat. Pokusím se nebrat si věci osobně, a přestat si vytvářet domněnky. Ejhle, teď jsem si uvědomila, že vlastně mluvím o tom samém, co popsal Ruiz ve Druhé a Třetí dohodě. Tomu říkám poznání! Budu si držet palce. A vám, kteří do toho půjdete se mnou samozřejmě také!
Citát 14
A pro odlehčení je možná dobré poslechnout si TUTO písničku. Kromě toho, že je vtipná, je totiž přesně o TOM...




Přeji vám krásné led(n)ové dny.




Černobíle

16. ledna 2016 v 18:11 Momentky
Když napadne sníh, tak mám pokaždé dojem, že se barevné spektrum světa zúží na černou a bílou. Obzvlášt v lese...













A s ubývajícími barvami naopak přibývá ticho. Jakoby sněhová peřina přikryla vše živé, mluvící, křičící...

Balzám na pocuchané nervy.





Zase koloběžíme...

15. ledna 2016 v 12:43 Momentky
Přiznávám, že mi letos zabralo poněkud více času sehnat kalendář do Koloběhu Lucie Čapkové. Nakonec ale vše dobře dopadlo, a včera přišel poštou. I když letos autorka nevydala zasouvací trhací kalendář, na který jsem byli zvyklí, i tento stolní je moc pěkný, a jednoduše ho lze za Koloběh zavěsit. Třeba za háček na vánoční ozdoby...






Přeji Vám krásný víkend se sněhovými mraky...







Jarní závitky po thajsku

13. ledna 2016 v 12:32 Recepty
Jarní závitky v zimě? Proč ne. Potřebujeme do nich sice českou sezónní zeleninu, ale jen tu, kterou buď najdeme uskladněnou v našich sklípkách, anebo ještě stále koupíme v obchodě. Mrkev, cibule, zelí, česnek. A ještě hlívu ústřičnou. Takže žádný dovoz chemických plodin ze Španělska a Holandska podporovat nemusíme.

Budete ale muset navštívit obchůdek se zdravou výživou anebo asijský market, a dokoupit uzené tofu, rýžové nudle, rýžový papír a kvalitní sójovou omáčku. A pokud si budete chtít vyrobit vlastní přílohovou omáčku, tak i rýžový ocet.


Recept na thajské jarní závitky

Ingredience:

3 mrkve
čtvrt hlávky zelí
větší cibule
3 stroužky česneku
100g hlívy ústřičné
uzené tofu
50g rýžových nudlí
rýžový papír
asijská sójová omáčka

Očištěnou mrkev, zelí a cibuli nakrájíme na tenké nudličky. Uzené tofu nakrájíme na kostičky. Rýžové nudle přelijeme horkou vodou a po několika minutách scedíme a přesekáme.

Zeleninu a hlívu zprudka orestujeme na pánvi (ideálně wok). Thajci by pravděpodobně použili sezamový olej. Pokud ho nemáte, použijte váš oblíbený. Asi po pěti minutách přidáme 2 stroužky rozdrceného česneku a sójovou omáčku. Nakonec důkladně promícháme s přesekanými rýžovými nudlemi. Směs není třeba kořenit a solit - o správnou chuť se postará kvalitní sójová omáčka.


Thajské jarní závitky se balí do rýžového papíru. Pro ty z vás, které s ním ještě nepracovaly, mám pár informací. Rýžový papír je vysušená, velmi křehká (!pozor na přelomení!), tenká placička, kterou, abyste ji mohly použít jako obal na závitky, musíte na chvilku (cca 10 vteřin) namočit do mísy se studenou vodou. Změklý papír pak položíte na stůl a vlhkou rukou vyhladíte. Pokladete připravenou směsí a pečlivě zabalíte do závitku. Musíte pracovat celkem rychle, aby se papír nezačal lepit a trhat.



Hotové závitky nakonec ještě zprudka osmahneme na kapce oleje.


Závitky se při konzumaci namáčejí do tradiční asijské sladkokyselé omáčky. Tu si můžete buď koupit anebo vyrobit vlastní.


Sladkokyselá omáčka

Domácí omáčku vyrobíte smícháním sójové omáčky, rýžového octa, rozdrceného česneku a cukru.
Milovníci pikantní kuchyně přidají chilli.


A netradiční zdravá večeře je na světě!



Dobrou chuť.





Moje první háčkovaná vločka

10. ledna 2016 v 19:00 Momentky
Jsem z rodiny, v níž měly ruční práce významné postavení. Moje babička byla švadlena a její dcera, tedy moje máma, šila, pletla, vyšívala, háčkovala, drhala a dobře vařila. A já? Kromě základů pletení jsem se od nich nenaučila nic. Bohužel. A tak nyní, když domácímu tvoření teprve přicházím na chuť, trpce lituju, že jsem byla k jejich výuce tak lhostejná. Babička už nežije a mamka bydlí daleko. Hádejte, kdo mě tedy učí? Youtube!

Řada z vás je na háčkování tuze šikovná, a vaše výrobky, které publikujete na svých stránkách, jsou velice inspirativní. Moc se mi líbily vaše háčkované sněhové vločky. Nu což, řekla jsem si, to musím vyzkoušet také. Internet je plný návodů na háčkování, ale všechny jsou zašifrované do nesrozumitelných čárek, šipek a kroužků, a pro mě naprosto cizích slov. Naštěstí se občas dají sehnat i návody natočené na kameru krok za krokem. Tuto vločku jsem, přiznávám, zvládla až na třetí pokus. Není dokonalá, ale pro mě to byl výšlap na Mt. Everest, tak zkuste být tolerantní :-). Návod najdete ZDE.


Ke konci roku se o mě začala pokoušet angína a protože se zdravotní problémy snažím řešit přírodní cestou, začala jsem užívat Nápoj čínských mudrců. Jde o bylinný produkt tradiční čínské medicíny, který posiluje ledviny, slezinu a plíce a zroveň z těla vylučuje horké toxiny, vlhkost a hlen. Nápoj čínských mudrců je ideální snídaně pro člověka, který potřebuje posilovat svůj organismus (bez vedlejších účinků) a současně i drenážovat tělo od nežádoucích usazenin, dnešním moderním žargonem tzv. detoxikovat, harmonizovat a tonizovat. Nemohu si ho vynachválit!


A ke zdravému čaji neuškodí trocha "zdravého" čtení. Tutu knížku od Jana Hnízdila jsem nestihla pročíst celou, jen jsem ji pečlivě prolistovala - byl to totiž můj dárek pro mámina přítele. Řada z vás ji ale určitě zná, a možná má i ve své knihovně. I já se k ní určitě vrátím.


S vánoční výzdobou se doma teprve pomaloučku loučíme, jde to z tuha, protože se mi do úklidu vůbec nechce. Pořád se po Vánocích nejsem schopna nastartovat do běžného režimu. A protože jsme opravdoví lenoši, stále si ještě večer můžeme rozsvěcet stromeček. Vůbec nevím, kdy sebereme sílu na to, abychom ho odstrojili. Ještě vloni, kdy holky věřily na Ježíška, si stromek odnesli Tři králové. Teď už nad sebou nemáme bič, a tak to odkládáme a odkládáme... Neexistuje nějaká firma zaměřená na odstrojování vánočních stromků??? Naše jedlička ale vypadá pořád krásně, neopadává a je stejně zelená, jako o Štědrém dnu. Tak to vem čert...



Přeji vám pohodové dny.








Čtvrtý král

6. ledna 2016 v 8:03 Zamyšlení
Máte rádi legendy? Jednu bych pro vás dnes měla....

Vypráví o tom, že v době, kdy se tradiční "tři králové" Kašpar, Melichar a Baltazar vydali na cestu za hvězdou, vypravil se na podobnou cestu i "čtvrtý král", jménem Melknazar. Také on nesl pro Krále, nově narozeného v Betlémě, bohaté dary. Avšak Melknazar měl velmi citlivé a milosrdné srdce. A tak se místo přímého putování za hvězdou pořád zastavoval s chudými, nemocnými, opuštěnými, smutnými a jinak potřebnými lidmi. A vše, co měl, jim rozdal. Nakonec se takto toulal světem po celých třicet let. Nakonec dorazil ušlý, vyčerpaný, s úplně prázdnýma rukama ne do Betléma, ale do Jeruzaléma. A tam se dozvídá, že se s Ježíšem již nepotká - právě byl ukřižován.
Celý smutný odchází z Golgoty, od kříže s bezvládně visícím Ježíšovým tělem, když tu se najednou všechno kolem něj rozzáří a v srdci uslyší hlas Kristův hlas: "Melknazare, Melknazare! Nebuď smutný, že jsi nestihl navštívit Krále! Neplač, že máš úplně prázdné ruce! Opravdu, Melknazare, vše, cos rozdal, dal jsi mně. Protože já jsem v těch, se kterými ses setkal. Všechno, co dobrého učiní lidé někomu chudobnému, trpícímu, nešťastnému, mně učiní. Děkuji ti, Melknazare!"

Šablona Tří králů k vybarvení slupovacími barvami 2

Řekněte mi, věděli jste o existenci čtvrtého krále? Já až do dnešního rána ne. V sedm totiž přicupitala ospalá Viktorka s tím, že měli za domácí úkol zjistit, jak se jmenoval čtvrtý král. Čtvrtý král, povídám si? Co je to za novinky? Celý život si vystačím se třemi a najednou by měli být čtyři? A tak googlím googlím - a heleme se, je to opravdu tak. Čtvrtý král opravdu existoval. A jeho příběh se už nějakých pár set let traduje, jen já, omezenec, ho objevila až teď. Člověk se pořád učí. Začínám mít pocit, že nejvíce nových informací mi v současné době poskytují mé, základní školou povinné děti. Karta se obrací...


Přeji Vám hezký tří- až čtyřkrálový den.






Koshi

4. ledna 2016 v 14:00 Zdraví
Asi jako každá z vás, i já si přála najít pod vánočním stromečkem pár drobností. Většinou mi chybí praktické věci, a tak jsem si Ježíškovi napsala o nůž, hrnec či poklici na pánev. Nakonec jsem ale připsala ještě jedno trochu rozmařilé přání - zvonkohru Koshi. Všimla jsem si jí v jednom obchůdku se zdravou výživou a byla to láska na první pohled. Usmyslela jsem si, že ji CHCI! A i když je pekelně drahá, vem to čert, věděla jsem, že tuhle věcičku vážně potřebuju!


Koshi je oku, a samozřejmě především uchu lahodící zvonkohra, vyráběná ručně na úpatí Pyrenejí. Tubus je bambusový a uvnitř najdeme osm kovových tyčinek. Ty jsou přesně naladěné, a proto ve vzájemné souhře vytvářejí radostnou, klidnou a příjemnou melodii. Mohu potvrdit, že navozují opravdovou relaxační atmosféru.

Zvonkohry Koshi nabízejí čytři variace, které rezonují s vibracemi čtyř elementů - OHNĚ, ZEMĚ, VODY a VZDUCHU. Každý z elementů má specifické magické zabarvení a mohou být hrány ve společné harmonii se všemi ostatními. S nástrojem můžete hrát sami, nebo dovolit větru aby Vás překvapoval neočekávanými melodiemi.


Největším oříškem pro mě bylo vybrání elementu, ve kterém zvonkohra rezonuje. Bylo to opravdu těžké, všechny harmonie byly tak kouzelné. Nakonec, možná i díky mé trochu melancholičtější adventní náladě zvítězila VODA.




Mějte se pokojně a šťastně.








Návod na šťastný život

1. ledna 2016 v 20:00 Zamyšlení
Aby byl nový rok šťastný, si přejeme všichni. Zda tomu tak bude, závisí velkou měrou na nás. Budeme-li k událostem, které se nám v novém roce udají, přistupovat pozitivně a s otevřenou myslí, neuzavřeme-li se v ulitě vlastní nicotnosti a malichernosti, necháme-li skrze sebe proudit životní energii a lásku, pak se můžeme cítit šťastní a spokojení. A to i v případě, že ne vše půjde podle našich plánů.

Podle Jaroslava Duška je dobré řídit se v životě následujícími pravidly. Jsou to, zdá se, banální výroky. Ale... jako již mnohokrát, i nyní nás přesvědčují o tom, že ta největší síla je v jednoduchosti, a že to, co nás po dlouhém hledání nakonec učiní šťastnými, leželo dlouho nepovšimnuto na dosah ruky...


1. Když se ti něco líbí - řekni to.

2. Když se ti něco nelíbí - řekni to.

3. Když se ti po někom stýská, zavolej mu.

4. Když něčemu nerozumíš, zeptej se.

5. Když se chceš s někým setkat, pozvi ho.

6. Když něco chceš, popros.

7. Nikdy se nehádej.

8. Chceš-li, aby ti porozuměli, vysvětluj.

9. Když ses provinil, řekni to rovnou a nehledej výmluvy.

10. Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu - a ta se nemusí vždycky shodovat s tvou vlastní.

11. Nestýkej se se špatnými lidmi.

12. Nejdůležitější v životě je láska. Všechno ostatní jsou zbytečnosti.

13. Naše problémy jsou pouze v naší hlavě.

14. Okolní svět není ani dobrý ani špatný - je mu zcela lhostejné, jestli existuješ.

15. Z každé události se snaž získat pro sebe něco užitečného.

16. Nebuď suchar.

17. Pamatuj, že nikomu nejsi nic dlužen.

18. Nezapomeň, že nikdo není nic dlužen tobě.

19. Nelituj ani času ani peněz na štěstí z poznávání světa.

20. V životě vždycky spoléhej pouze sám na sebe.

21. Věř svým pocitům.

22. K ženám (ostatně i k mužům), stejně jako k dětem buď trpělivý a trochu shovívavý.

23. Pokud máš špatnou náladu, zamysli se nad tím, že až zemřeš, nebudeš mít ani tu.

24. Žij dnes, protože včerejšek už není a zítřek být ani nemusí.




No povězte, není to jednoduché?
Doporučuji číst každé ráno u snídaně Usmívající se



Přeji Vám šťastný nový rok!