Květen 2015

Alespoň tady malý člověk ustoupil...

30. května 2015 v 22:12 Momentky
... velké přírodě.

Jelení příkop Pražského hradu.

Stopa po Václavu Havlovi, která hovoří za vše...






Pro zdravé žíly

29. května 2015 v 8:00 Zdraví
S blížícím se létem stoupá nejen naše těšení na čas prázdnin a dovolených, ale často také vzrůstá obava z toho, že po roce opět budeme muset odhalit ty části těla, které jsou jinak bezpečně maskovány kalhotami a punčochami, a kterými bychom se nejraději moc nechlubily... Bohužel, křečové žíly trápí statisticky každého třetího člověka a boj s nimi je náročná disciplína, která většinou končí na chirurgickém sále. Doktoři nám tam sice nožky pěkně vyhladí, ale pokud nezměníme způsob našeho stravování, za nějaký čas se nevzhledné křečáky objeví znovu.

Věřím tomu, že tělo je schopno poradit si s tímto problémem i bez lékařského zásahu. Je ale potřeba změnit jídelníček - výskyt metliček či křečových žil je signálem nerovnováhy minerálů a prvků v našem organismu. Pokud budeme ochotni s tím něco udělat, stav žil se zlepší. A i když to nebude tak rychlé jako po lékařském zásahu, výsledek bude trvanlivější.

Má-li někdo problém se žílami, trpí zpravidla nedostatkem hořčíku... Není to ale samozřejmě tak jednoduché, často je ještě třeba nahradit převahu anorganického vápníku (mléčné výrobky) vápníkem organickým (sezam, mák, mandle a většina dalších semen), dodat draslík a vitamín C. Na vyčištění krevního řečiště nefunguje nic spolehlivěji než čerstvé zeleninové šťávy...


Pro dobrou funkci žil je bezpochyby nutný vitamín P neboli rutin, který ve velkém množství obsahuje pohanka. Loupaná semínka pohanky jsem zvyklí vařit jako kaši nebo přílohu k jídlům. Upřímně řečeno, obdivuji všechny, kdo vařenou pohanku pozřou. Ať jsem se ji snažila upravit jakkoli, připadala mi vždy naprosto odporná... Snažila jsem se zvyknout si na tu nepříjemnou chuť, ale fakt to nešlo. Naštěstí jsem zjistila, že pohanková semena sice rutin obsahují, ale zdaleka ne tolik jako čerstvé pohankové výhonky - ty jsou rutinem doslova nabité a navíc jsou velmi svěží, křehké a chuťově výborné. A tak jsem sehnala neloupanou pohanku a začala si ji doma pěstovat. Výhonky přidávám do salátů, rizota, pomazánek...kamkoli mě napadne.


Pohankové výhonky také přidávám do smoothie. Pokud byste chtěli vyzkoušet, tady je jeden z mých oblíbených:


Okurkové smoothie s pohankou

Do mixéru vložíme okurku hadovku, hrst pohankových výhonků, stroužek česneku a trochu Kyšky nebo bílého jogurtu.
Do hladka rozmixujeme.

Nejlépe chutná vychlazené.




Přeji vám krásný den!



Salát z bílé ředkve

26. května 2015 v 20:13 Zdraví
Bílou ředkev jsem v kuchyni zatím dost opomíjela - nějak jsem si s ní neuměla poradit. Moje škoda, protože je, jak jsem nyní zjistila, úžasná, dá se použít ve studené i teplé formě a představuje pro mě příjemné zpestření ve zdravém stravování.
Jako každá zelenina, má i bílá ředkev dobrý vliv na naše zdraví. Vyčetla jsem o ní, že:
  • má pozitivní vliv na funkci jater
  • je vhodná při zácpách
  • pomáhá proti bolestem hlavy
  • zlepšuje funkci žlučníku
  • čistí střeva
  • snižuje cholesterol
Teď na jaře automaticky preferuji syrovou stravu - a tak předkládám recept na jednoduchý, ale nesmírně svěží salát:

Bílou ředkev nastrouháme na hrubo a bohatě zasypeme nakrájenou pažitkou.
Chcete-li, aby to mělo větší říz, přidejte ještě cibuli.
Zálivku uděláme ze šťávy 1/2 citronu, lžíce medu a bylinkové soli.

Salát je díky ředkvi lehce pikantní a hodí se k masu, smaženým plackám, nebo jen tak.


Dobrou chuť!



Letnice

24. května 2015 v 8:34 Zamyšlení
Nejsem věřící v náboženském smyslu, ale věřím na to, že život člověka by se měl v pravidelném rytmu točit kolem zajetých tradic a rituálů. Proto fandím veškerému snažení o jejich zachování či obnovu. Význam většiny dnešních rituálů se sice v našich podmínkách posunul ke křesťanského charakteru, jejich původ lze ale většinou stejně vystopovat již v dávné době pohanské...

Letnicemi, které letos připadají právě na dnešní den, v křesťanském chápání vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc a proto jsou považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. V tomto období podle křesťanské víry došlo k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. Svatodušní svátky se slaví dva dny, a svatodušní pondělí je v řadě zemí dodnes volným dnem.


Velikonoce i letnice však mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Dlouho lidé na letnice zachovávali zakořeněné pohanské zvyky, přinášeli ke studánkám dárky a obětovali duchům.

V křesťanské podobě se přímý hold přírodě vytrácí. V sobotu před svátky se pečlivě vymetlo a vyzdobilo celé stavení; k výzdobě, která byla celá v duchu jarní zelené barvy, se použily lipové ratolesti. To proto, aby si měl v neděli Duch svatý při návštěvě obydlí v podobě holubice, kam sednout. Venkovští chlapci, podobně jako v podvečer před svátkem sv. Filipa a sv. Jakuba, vycházeli k večeru na náves a práskáním bičů zaháněli čarodějnice. Na Svatodušní neděli byly v kostele všechny oltáře bohatě zdobeny květy, především růžemi, a proto byly Svatodušní svátky označovány také jako Rozálie.



Krásnou letniční neděli přeji!




Sranda musí být...

20. května 2015 v 8:00 Momentky
Posílám pár úsměvných momentek ze Zrcadlového bludiště na pražském Petříně. S holkama jsem v něm prožila půl hodiny smíchu během sobotní procházky z Hradu na Smíchov.
Říká se, že jedinými upřímnými obdivovateli svých nevzhledných karikatur jsou tu děti a blázni. Tak jsem asi blázen...

















Úsměv na tváři přeji i Vám!



Pohlednice z Krkonoš

17. května 2015 v 20:00 Toulky
Víkend v Krkonoších...svěží vzduch, sníh, vlhko, horský chlad i sluníčko. Ozdravovna pro tělo i duši.






Výhled na Sněžku








Neodolatelná realitní nabídka :-)


Labská bouda


Ten potok dole je Labe...


Pančavské vodopády


Hlídač na Dvoračkách









Doporučuji :-)

Radka

Detektiv Štika

14. května 2015 v 19:32 Knihy

Pamatujete si na tohoto obrýleného kulaťoučkého pána v černé buřince? Byl hrdinou jednoho z nejoblíbenějších československých komiksů, který od roku 1971 vycházel v časopise Ohníček. Jmenoval se Otazníky detektiva Štiky, autorem námětů byl Jiří Lapáček, jehož příběhy originálně ilustroval Jiří Kalousek. Detektiv Štika prošel šestnácti ročníky Ohníčku a celkem se objevil v 380 příbězích.
Pikantní je, že první příběhy byly vytvářeny ve spolupráci s Hlavním velitelstvím VB, které také věnovalo odměny pro deset správných luštitelů. Správné řešení komiksu později bylo vždy prozrazeno v zadní části časopisu.

Před třemi lety vyšla kniha s výběrem asi třetiny v Ohníčku publikovaných příběhů. V textu jsou zachovány všechny dobové reálie, takže kniha je pro pamětníky úsměvnou a značně nostalgickou připomínkou jejich dětství...
Já se do knihy začetla se svými dětmi a usmívám se nad tím, jak si lámou hlavy nad správným řešením, stejně jako jsem to před třiceti lety dělala já....


A abyste mohli zavzpomínat i vy - jeden příběh tu pro vás:



Tak co, už víte, kdo byl pachatelem?

Hezký den, Radka





Po babičce klokočí...

11. května 2015 v 13:40 Toulky
...ne nebudu psát o klokočí, tedy o plodech klokoče zpeřeného, nýbrž o velmi pěkné skalní rezervaci, která se vypíná nad obcí Klokočí v Českém ráji. Klokočské skály se nachází přibližně 5km od Turnova a protože nejsou nijak rozsáhlé, turisté je zpravidla opomíjejí. Což je pro návštěvníka celkem fajn.



Na jižním okraji skal můžete navštívit zříceninu skalního hradu Rotštejn z poloviny 13. století. Obzvlášť sympatické bylo, že se o hrad a okolní skály starají nadšenci z prý nejstaršího občanského sdružení libereckého kraje OS Ochrana Klokočských skal. Jeden z dobrovolníků nám dal poutavý výklad o hradní historii a mezi řečí jsme se dozvěděli, že noc předtím pořádali na hradním nádvoří výroční oheň - již sedmadvacátý, a že on sám tam byl nejstarší (mohlo mu být kolem 45). A tak jsem měla radost, že si tam vychovali mladé lidi, kteří jsou ochotní zadarmo udělat něco pro přírodu, kulturu, pro nás ...


Skalami procházíte po můstcích a schůdkách a velmi často narazíte na rozsáhlé plošiny, nabízející úchvatný panoramatický výhled třeba na nejvyšší vrchol Českého ráje Kozákov nebo na trochu vzdálenější Trosky.



...mládí vzhůru :-)



Krásný den přeji,
Radka





Když se rozbije pračka...

5. května 2015 v 8:00 Zamyšlení
..nemusí to být zas až taková katastrofa, jak se na první pohled zdá.


Ale pěkně od začátku. Minulý týden se nám rozbila pračka, což se zdál být, vzhledem k tomu, že peru denně, pěkný průšvih. Pračka není nijak stará, v podstatě se poroučela těsně po uplynutí dvouleté záruční doby...no a pak nevěřte tomu, že se do veškerých elektrovýrobků montují tzv. slušně řečeno "kazítka"... Takže kupovat novou se nám až tak úplně nechtělo, a proto pračka putovala k opraváři. Při jeho slovech, že bude opravená za deset dnů, jsem se trochu orosila. No, ale neuděláte nic, holt se nebude prát...což by, pokud dokážete vyhrabat ze skříně zásoby dávno již nenošených a odložených svršků, snad ještě šlo. Horší je vyrovnat se s desetidennní nevábnou hromadou špinavého prádla ve vaší vycíděné koupelničce. Takže nakonec seznáte, že se to bez praní postě neobejde a když se nedá prát doma tak..., od čeho jsou kamarádi? A tak jsem zvedla telefon, a vzápětí jsem putovala s hromádkou tmavého prádla k jedné kamarádce a později s prádlem světlým ke kamarádce druhé. No a protože prací cyklus neurychlíš, strávila jsem dohromady u jedné i druhé příjemné odpoledne. Daly jsme si čaj, makovec a stihly pokecat o tolika věcech, jako už dávno ne... a byl to vlastně nakonec úplně skvěle strávený čas.

A já si uvědomila, jak to bylo v době našich prababiček vlastně dobře zařízené. Jedna rodina měla velkou pec a jednou za týden se v ní pekl chleba pro celou vesnici,


u jiné se dralo peří - ženské se sesedly kolem velkého stolu a do noci si stihly vypovědět všechno, co je trápilo i těšilo.


Další rodina pěstovala zelí a v době sklizně se u nich všichni sešli, chlapi krouhali a ženy ho zvesela ušlapávaly svýma bosýma nohama.

(foto 4x -zdroj: internet)

Lidé pracovali v komunitě, žádná rodina neměla tolik nářadí a zařízení, aby obsáhla veškeré práce, ten měl to a ten zas něco jiného - vzájemnou pomocí a výměnným obchodem se však nakonec každý dobral toho, co potřeboval. Lidé měli jedinečnou příležitost setkávat se při práci, což bylo vlastně skoro pořád. Možnost setkávat se, být spolu, sdílet.
Dnes si doma sami vypereme, uvaříme, upečeme, umeleme, ušijeme... na všechno máme přístroje a vše potřebné si jednoduše koupíme v obchodě. Peří v peřinách už má dnes málokdo a zelí si nakládá jen pár nadšenců....V podstatě nám dnes chybí přirozený důvod setkávat se s lidmi z komunity, do níž náležíme - nemáme totiž nic společného na práci. A proto musíme organizovat návštěvy, zahradní párty, hospodská setkání a společné výlety, abychom se vůbec sešli a měli čas si spolu popovídat...

Tak se mějte hezky, a až se vám doma něco rozbije, nevěšte hlavy Mrkající.

Radka



Ve znamení bílé...

2. května 2015 v 15:45 Momentky
V naší domácnosti začínám vyměňovat plast za keramiku, barevné za bílé, nové za staré...
To, co se mi dřív nelíbilo, a co jsem s lehkým srdcem vyhazovala, nyní pracně sháním...
Stárnu? Moudřím?? Blbnu???

Máslenka (Duo) s nožíkem (Anglická sezóna):

Nádherný keramický džbánek a obal na vařečky od hrnčířky Lenky:



Nejkrásnější kytička je z lučního kvítí (od mojí Natálky):



Hezké dny vám všem!

Radka