Náš svět se točí...

Pátek v 12:29 |  Recepty

... kolem tohoto tvorečka.


Ten vykazuje veškeré atributy miminčího chování, od rozkošného andílka ve spánku, po neutišitelného vzteklouna, když není po jeho... Snažíme se vychovávat, co to jde, a i když to někdy ještě moc nejde, už to malé štěndo v necelých třech měsících poslechne na sedni, lehni a za piškot aportuje jako o život :-). Loužičku ještě sem tam doma najdeme, ale už to není taková pohroma, jako před týdnem, kdy jsme nestíhali utírat :-). Přiznávám, moc klidu teď doma nemáme, což ale vůbec nevadí, máme neuvěřitelného plyšáčka, kterému odpustíte cokoli a když se zavrtáte do jeho kožíšku, jste prostě štastní. Aha, tak takhle funguje ta canisterapie :-)


Máte-li doma pejska anebo jiné zvířátko, musíte samozřejmě občas řešit nepříjemnosti, týkající se pachové stopy, která je ve vašem obydlí v různém stupni intenzity přítomna. Toho se zkrátka nejde vyvarovat. A i když je Fany ještě štěně, přijde-li z venčení za deštivého dne, "voní" jako zmoklý pes :-). A protože s přibývajícím chladem se už okna neotvírají tak často, sáhla jsem po osvědčené pomoci - bytovém parfému.


Potřebovala jsem ho ale umístit na chodbu, kde nenáme žádný stoleček ani poličku. A tak jsem uháčkovala jednoduchý závěsný pytíček, do kterého jsem parfém umístila.


Zvolila jsem vůni Kašmíru, která je má nejoblíbenější. Pro podzimní dny je velmi vhodný i dřevitý cedr. Vybírat i z dalších vůní samozřejmě můžete v mém obchůdku s francouzskými bytovými vůněmi Les Lumiéres du Temps.

Na závěr bych se s vámi ještě chtěla podělit o recept na úžasné lívanečky. Já ty kynuté moc nemusím, a tak jsem za tento objev moc vděčná.

Rychlé lívanečky
  • 500ml kefíru
  • 2 vejce
  • 300g hl.mouky
  • lžička sody
  • lžíce cukru
  • špetka soli

Mouku smícháme se sodou, cukrem a solí. Ve druhé misce smícháme kefír a vejce. Přilijeme k mouce, promícháme a smažíme. Nejraději je máme se skořicovým cukrem a javorovým sirupem.


Přeji Vám krásný baboletní víkend!

Radka




 

Přísahali jsme!

4. září 2016 v 12:22 |  Momentky

Slíbili jsme si, že ho NEBUDEME rozmazlovat.

Svatosvatě jsme přísahali, že na gauč NESMÍ!!!!



Ale odolali byste mu?



Užijte si krásný den!

Radka





Melounový sorbet

31. srpna 2016 v 18:03 |  Recepty
Podle předpovědi nás ještě pár horkých dní čeká.

Melounový sorbet se tedy může hodit :-)


Meloun rozmixujeme, lehce přisladíme a dáme zmrazit do ledových tvořítek. Poté umixujeme do podoby ledové tříště.




Přeji krásný konec prázdnin!


Radka



 


Vyčerpaná kuchařka

30. srpna 2016 v 19:47 |  Recepty
Včera, cestou do místního Alberta na nezbytný nákup, si mé dcery začaly stěžovat na můj kuchařský antitalent. A jak prý by si daly knedlo-vepřo-zelo (proboha, to se do 30 minut, které jsem ochotná vaření věnovat vážně nevejde!), svíčkovou (zkoušela jsem ji dvakrát a pokaždé to skončilo řídkou břečkou s nepropasírovanými kousky mrkve) nebo knedlíky plněné uzeným (pochopte, mě, bývalé několikaleté vegetariánce, se z toho postě ježí chlupy!). Pěkně tam mezi regálama do mě šily, vědomy si své poziční (před tolika lidma je přece nemůžu začít mlátit :-)) i početní (jsou dvě a obě vyšší než já) převahy! Cha, řekla jsem si. Když chcete matku-kuchařinku, tak ji máte mít! Popadla jsem nové číslo albertovského magazínu s příznačným názvem "České maso", a doma se ho jala zuřivě prohlížet hledajíc recepty s co možná nejkratší dobou přípravy.

A výsledek? Kromě nečekaného výletu do Prahy (spadlý zámeček na Viktorčiných rovnátkách) a asi deseti venčení Fanouše jsem dnes svým nenažraným dcerám připravila následující menu:


Pečené kuře s bramborovými lupínky

Tento chod jsem bohužel nestihla nafotit. Stání u smažení lupínků mě unavilo samo o sobě a porcování kuřete mě dorazilo úplně. Zpocená a s umaštěnýma rukama jsem na focení vážně neměla chuť.
Nicméně lupínky byly naprosto senzační.
Brambory jsem nakrájela na tenounká kolečka, osolila je a osmažila na sádle v pánvi.
Mňam. Holky je chodily ujídat k plotně a to mám ráda :-)


Švestkový koláč

Jednoduchý a výborný. Ideální pro toto roční období.

  • 120g másla
  • 150g krupicového cukru
  • 140g hladké mouky
  • 1 lžička prášku do pečiva
  • špetka soli
  • 2 vejce
  • švestky
  • moučkový cukr
  • skořice
  • citrón
Máslo utřeme s krupicovým cukrem. Přidáme mouku, prášek do pečiva, sůl a vejce a propracujeme. Těsto přelijeme do vymazané a moukou vysypané koláčkové formy. Navrch položíme rozpůlené švestky řeznou stranou dolů. Lehce poprášíme moučkovým cukrem a skořicí a zakápneme citrónovou šťávou. Pečeme asi 40min v troubě vyhřáté na 180°.




A na závěr:

Ledový čaj

6 sáčků černého čaje Earl grey zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme louhovat 10 minut. Přidáme asi 150g cukru a rozmícháme. Směs zředíme 1,5l studené vody a dáme do lednice vychladit. Podáváme s ledem.


Uf. I když jsem zcela vyčerpaná, vychutnávám si chvíle vítězství sama nad sebou.
Nechápu, jak někdo zvládá dlouhé vaření a třeba i denně. Má můj obdiv.

Doufám, že teď holky dají aspoň chvíli pokoj.
I když... na kuchyňské lince jsem právě našla tento rozpis!
(no, aspoň že škrtly tu levandulovou zmrzlinu...)


Uááá!
Ještě že Fanouš po mě zatím teplou večeři nevyžaduje!



Sláva školním jídelnám!


Radka




Funny

28. srpna 2016 v 20:05 |  Momentky
Jmenuje se Funny, Fanda, Fanouš....

... a od včerejška bydlí u nás Usmívající se



Tak ať se mu u nás líbí!




Grüsse von Rügen

27. srpna 2016 v 15:46 |  Toulky

Poprvé v životě u Baltu.

Poprvé v životě na Rujáně.



Königsstuhl
- nádherné křídové útesy.




Měli jsme ohromné štěstí - počasí jako malované.
Bundy a čepice jsme z tašky ani nevytáhli, zato jsme se nečekaně spálili :-)


Ostrov Hiddensee


V moři všudypřítomné medúzy...


Balt má atmosféru, to se nedá popřít...

Národní park Jasmund
- bukový prales pár metrů od útesů.


Městečko Wiek a přenádherná květinová kavárna "Blumen Café".
V rozlehlé zahradě volně rozmístěné stolky, houpací sítě a spousta květinových dekorací kolem.
Nádhera!!!!


V Rudišově knize "Konec punku v Helsinkách" jsem se dočetla o východoněmeké Soljance - polévce, která připomíná boršč, ale dává se do ní rybí maso. Chtěla jsem ji ochutnat, a byl to jeden z nejgurmánštějších zážitků Rujány.
Nejlepší byla v rybím bistru v přístavu.


A toto je Prora. Monstrum tvořené čtyřkilometrovým pásmem budov, které zde byly vystavěné za 2. světové války. Komplex měl sloužit jako vzorové rekreační zařízení pro 20 000 nacistických dělníků.
Nikdy nebyl dokončen.
Za komunismu částečně sloužil jako kasárna pro pétépáky.
Dnes jsou některé bloky zrekonstruované a slouží jako hostel a apartmány pro turisty.
Brrr. Bydlet bych tam nechtěla ani zadarmo...
I to je ale Rujána.


Sečteno a podtrženo:
Rujána si vás musí získat. První den jsem byla rozpačitá z té jednolité placky (nejvyšší vrchol má 161m) a říkala si, co tady? Postupným objevováním jejích zákoutí jsem ale zjistila, že Rujána je plná kontrastů, a nám se bohužel podařilo objevit jen zlomek z nich. Nepotkáte zde skoro žádné cizince, jezdí sem především Němci. Kemp čistý a klidný - v deset večer naprosté ticho, což byl pro mě, zvyklou na české vodácké kempy naprostý šok. Kuchyně nic moc, ale vystačíte si se Soljankou a Fisch und Brot (obložená bageta s rybím masem) - ty byly luxusní!

Určitě se sem ráda vrátím...



Tschüs, Rügen





Slovenský ráj

20. srpna 2016 v 16:49 |  Toulky
Letos jsme za cíl "rodinné" dovolené vybrali Slovensko.
"Rodinné" dávám do uvozovek záměrně, protože u nás je dovolená,
vzhledem k pracovní zaneprázdněnosti mého muže, dosti často dámskou jízdou. Nejinak tomu bylo i nyní...

Užily jsme si to ale i tak, a zpětně děkuji tam nahoru,
že jsem bez problému zvládla těch 8 hodin jízdy autem tam, a pak i zpět....

Slovenský ráj je nádherný!
Divoké rokliny, více či méně zabezpečené řetězy, žebříky a kovovými rošty,
jsou opravdovou pochoutkou pro turistu, který miluje přírodu a netrpí závratěmi.
Ze začátku jsem se trochu bála, jak to holky zvládnou, ale až na poslední a nejnáročnější túru, celkem v pohodě.
Navíc je takovéto chození opravdu bavilo. Není to totiž žádný nudný výšlap, když musíte stále dopředu vymýšlet, na který kámen v potoce šlápnout, abyste se nevymáchali a pak balancovat na kluzké kládě přes úzkou soutěsku.

Roklina Suchá Belá


Prielom Hornádu


Roklina Velký Sokol
- nejdelší a nejtěžší výšlap.

Tady si Viktorka trochu hrábla na dno - a to potoka i psychiky.
Po dešti bylo opravdu hodně vody, vše bylo kluzké a vlhké a člověk zde musel sehnout hřbet před paní přírodou.
Se třemi páry mokrých nohou a jednou lehce rozraženou bradou jsme to ale zvládly!
A stálo to za to!!!

Při této túře jsem si uvědomila, jak ne úplně dobře na tom holky jsou s obratnostní a koordinací v těžším terénu. A jak velký problém jim dělá zhodnocení a výběr nejvhodnější cesty. S narůstajícím množstvím zdolaných překážek ale rostla i jejich jistota a schopnost bezpečného pohybu. Potřebovaly by takto chodit každý den! Potřebovaly by tudy chodit všechny děti! A ne na nějaká umělá hřiště! Tady by natrénovaly sílu, rovnováhu, odhad vzdálenosti, vůli a hlavně pokoru!
Ach jo!


Našly jsme Vranní oko čtyřlisté.
S notnou dávkou černého humoru jsme si říkaly, že je tam připravené pro toho, kdo už nemá sílu jít dál...


Úchvatný Tomašovský výhľad - zvrchu



a ze spodu.


Odpočinkový den - návštěva Levoči.
A aspoň malý výšlap na Mariánskou horu.
Odměnou byl tento panoramatický výhled.


Na našich dovolených po vlastech českých míváme ve zvyku ubytovat se v soukromí. Většinou si pronajmeme nějakou chaloupku. Ani tentokrát výběr nezklamal - naprosto klidná lokalita, absolutní soukromí, pěkné venkovní posezení a nádherný výhled. Jo, a také kocour Míša, o kterého se holky musely starat.


Konečně jsme měly čas vyzkoušet gril na Raclette.
Je to příjemná pomůcka na výrobu sýrových tapas, ideální, když vám přijdou hosti a vy zrovna nemáte nic moc v lednici.
A příprava těchto pochoutek = dlouhé jídlo - a to já mám ráda :-)


A abych nezapomněla - cestou ze Slovenska jsme udělaly malý nákup:


Už za týden Mrkající


Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásné dny,
Radka







Čočkové Garam masala

9. srpna 2016 v 19:09 |  Recepty
Nejsem dobrá kuchařka. V kuchyni se takříkajíc "motám v kruhu". Mnou vyprodukovaným pokrmům chybí potřebná škála chutí, barev a vůní. Většinou vařím z toho, co dům dá, a toho zkrátka dost často není mnoho. Ovšem, pozor. I nenapravitelný kuchařský lůzr dokáže někdy příjemně překvapit. A já dnes překvapila samu sebe dokonale. Stvořila jsem totiž pokrm, který ačkoli splňuje veškerá kritéria pro mě akceptovatelného vaření (rychlá příprava, běžné suroviny, pokud možno bez masa), je opravdu FAKT MOC DOBRÝ! A to tak, že recept rovnou píšu sem, abych ho měla uložený a mohla se k němu zase někdy vrátit. A třeba bude inspirací i pro vaše letní vaření.

Nazvala jsem ho Čočkové Garam masala. Tak jdeme na to.

Na přípravu 2 porcí budete potřebovat tyto suroviny:
  • červená čočka (cca 200g)
  • 1-2 rajčata
  • malá cuketka
  • menší cibule
  • česnek
  • koření Garam masala (3 lžičky)
  • chilli paprička (já použila nasušenou - půl lžičky)
  • sůl
  • olivový olej
Na oleji osmahneme cibulku, přidáme koření a česnek, a necháme provonět. Zalijeme vodou nebo zeleninovým vývarem, přidáme čočku, rajče, cuketu, chilli a osolíme. Dusíme pod pokličkou dokud vše nezměkne a směs nezhoustne.
Podáváme s pečivem a nebo s rýží. Lze jíst teplé i studené jako salát.


Pravda, na obrázku to nevypadá úplně nejlépe, foodstylisti by asi zaplakali...

Nahoře by ještě měla být nějaká bylinka - ideálně koriandr... ale i bez něho je to vážně moc dobré.


Přeji vám dobrou zdravou chuť!

Radka





Máte-li rádi...

7. srpna 2016 v 22:15 |  Toulky
památky,


výbornou zmrzlinu,


svěží vánek od řeky,



dobré jídlo,



stylové kavárny, zahrádky a hospůdky,







spoustu zeleně,


noční život,


a české pivo...


jeďte do polského Krakowa.

Všeho tu najdete požehnaně...



Přeji Vám krásné srpnové dny,

Radka


Ahoooj!

1. srpna 2016 v 6:48 |  Toulky

Týden bez mobilu, počítače a televize.

Balzám na dospělou duši a nutná očista pro naše "kyber" děti...

a špatný foťák...
...tak jen pár záběrů....








Krásnou druhou půlku prázdnin přeji :-)

Radka




Kam dál