Houstičky podle Dity P., krom jiného...

Pátek v 13:13 |  Recepty
Jsem tady poprvé v novém roce a tak mi dovolte popřát Vám v něm mnoho radosti, zdraví, lásky a spokojenosti...
Ani jsem se nenadála, a už je tu půlka ledna. Čas letí opravdu zběsile. Zdá se to i všem kolem mě, a tak začínám věřit na zrychlený chod vesmíru, protože jinak to přece není možné :-).

Náš Fanda oslavil půl roku a v současné době je jeho největší záliba řádění ve sněhu. Holky mu v tom zdatně sekundují. A tak je sranda a já mám stále co sušit...


Za sníh jsem opravdu moc vděčná a jen doufám, že ještě chvilku vydrží. Vždyť jsem ještě nestihla jít na běžky!


Přála jsem si, aby se vánoce obešly bez hromad dárků, jako tomu bývalo zvykem dřív. Nakonec se pod stromečkem samozřejmě pár prezentíků našlo, ale celkem se všichni snažili v obdarovávání mírnit.
V naší rodině máme ovšem ten problém, že snad polovina jejích členů je narozena v první půlce ledna :-(. No, není to zrovna výhodné datum narození, to vám tedy povím. Sotva si oddechnete od balení pod stromeček, už abyste vymýšleli něco k narozeninám. Já už se docela dlouho vezu na vlně ručně vyráběných dárků a doufám, že mě ta vlna udrží ještě dlouho. Hand made dárky mě totiž děsně baví.

Dárek, který jsem vymyslela pro ségru a dědu, je tedy popravdě mnou vyrobený jen napůl, ale to se také počítá. Jde přeci o obsah, ne :-). Koupila jsem totiž na Fleru úžasné kvašáky na pickles, poctivě je napěchovala zeleninou a nechala zkvasit. Voňavý a zdravý dárek byl na světě. Myslíte, že z něj měli obdarovaní radost? Hádejte :-)...





Recept na pickles najdete v receptech.
A pokud se vám líbí hrnce na kvašenou zeleninu, mrkněte SEM.

Na nový rok si závazky ani předsevzetí obvykle nedávám. Letos jsem si však přece jen jedno dala. Jsem odhodlána ještě více než kdy jindy podporovat svým spotřebitelským chování malé výrobce a pokud možno se vyhnout nadnárodním řetězcům. Vím, že to bohužel dnes 100% možné není, a nebo snad jen s největším úsilím. Jsem však připravena bojovat za záchranu lokálních produktů. A nevadí mi, že to zní pateticky! A také si už nikdy nekoupím nic od Babiše. A fandím všem malým hospůdkám, občerstvením a prodejnám, aby přežily přechod na nesmyslnou EET.

Nakupovat lokálně můžete ve své obci, to je samozřejmě ta NEJ možnost. Víte co nakupujete, od koho nakupujete, ušetříte peníze i přírodu, protože je to bez dopravného, a podpoříte svého souseda, který se snaží o kvalitní produkci, ale proti řetězcům a dovozu z Číny nemá moc šancí.
No, a když chcete něco, co zatím žádný váš soused nevyrábí, je tu naštěstí několik internetových obchůdků nabízejících zboží českých výrobců. Vyjde vás to samozřejmě oproti nákupu v Ikea nebo Tescu o něco dráž. ALE! Těch ale je několik a myslím, že každému je jasné, co svými nákupy v řetězcích podporuje...

Tak dost agitace... mám pro vás totiž recept na opravdu skvostné housky, které jsem začala dělat podle receptu od Dity Pecháčkové. Postupů při výrobě bílého pečiva jsem už vyzkoušela několik, musím ale říci, že tento je zatím horkým favoritem. Zkuste a uvidíte!



Pokud se vám líbí můj nový receptář, koupila jsem ho ZDE. Jak jinak, je ručně vyráběný :-).


Jinak teď dost frčím na Cohenovi, který před dvěma měsíci umřel, ale jak už to bývá, ve mně dosti ožil. Po letech znovu vyšla jeho Kniha toužení, a tak si v ní listuji a poslouchám Jikanovo nejnovější ALBUM. Je to síla.




Kdysi jsem tu psala o tom, že jsem v našem poutním kostelíčku navštívila výstavu kaligrafických prací. Moc se mi líbily, to ano. Ale vážně jsem nijak neusilovala o to, abych nějakou měla doma.
Přesto si mě našla, věnovala mi ji sama autorka.
Dějí se to ale věci...


A tak vám přeji, ať si vás vždycky najde to, co vás najít má.

Mějte se krásně,

Radka



 

Zázvorový sirup a ty nejlepší kokosky

18. prosince 2016 v 17:07 |  Recepty
Je to vážně neuvěřitelné - čtvrtá adventní neděle je tady.... Čas letí tak rychle a já jeho tempu stěží stačím. Nevím, jak to máte vy. Předpokládám ale, že jste na tom podobně :-)

I návštěvy vašich blogů teď opomíjím, a je mi to moc líto, protože správně tuším, o kolik vašich úžasných adventních nápadů, dekorací a receptů přicházím...

Vánoční náladu doma vyvoláváme jak se dá, protože tam venku na mě zatím moc nedýchá. Večer zapalujeme svíčky a rozsvěcujeme světýlka, a když do toho zavoní teplo krbu a cukroví, tak je to móóóc fajn. Venku je sychravo nevlídno, a tak teď ujíždím na čaji z čerstvého zázvoru s medem a citrónem. Neskutečně prohřívá, takže doporučuji všem zimomřivým.


Ze zázvoru jsem také vyrobila sirup, který mám nejen k vlastnímu užívání, ale použiju ho jako drobný dáreček pro kamarádky. Původní recept jsem kdysi našla v Kuchařce ze Svatojánu..


Zázvorový sirup

Natrouháme 1kg dobře omytého neloupaného zázvoru, dáme do hrnce, přidáme 30 hřebíčků, svazek máty a zalijeme 3l vody. Přivedeme k varu a odstavíme. Vlijeme 250ml citrónové šťávy a necháme zakryté do druhého dne.
Přecedíme, vrátíme do hrnce, vsypeme 5kg cukru, 40g kyseliny citrónové a svaříme.
Plníme do vyvařených lahví a uchováváme v chladu.
Sirup ředíme v poměru 1:10 studenou či horkou vodou.

Já si recept trochu upravila, nepřidávala jsem mátu a použila menší množství surovin, zhruba na 1,5litru vody. Všem milovníkům zázvoru tento sirup doporučuji!

A pokud ještě máte chuť péct cukroví, posílám recept na výborné kokosky.



Kokosky

250g strouhaného kokosu
5bílků
trocha citrónové šťávy
350g cukru jemné krupice

Z bílků ušleháme sníh - pro dobré šlehání přidáme citrónovou šťávu. Do pevného sněhu pak postupně zašleháme asi 150g cukru. Když sníh cukr přijme, nádobu se sněhem vložíme do horké vodní lázně a do sněhu postupně zašleháme zbylý cukr. Sníh zhoustne a získá zvláštní opálový lek. V tu chvíli do něj vmícháme kokos. Z bílkové hmoty tvarujeme na pečícím papírem vystlaném plechu malé stejnoměrné bobečky a vložíme do trouby vyhřáte na 80°. Po půl hodině zvýšíme teplotu v troubě na 150°a když kokosky začnou hnědnout, vytáhneme je z trouby. Kokosky jsou výborně, na povrchu s krustičkou a uvnitř krásně měkké. Můžete je slepit marmeládou nebo potřít čokoládou. Nejlepší jsou ale jen tak.

A pokud ještě stále nemáte všechny vánoční dárky a hledáte nějaké dobré tipy, tak doporučuji tuto úžasnou příruční nádobu na bio odpad z kuchyně. Je moc pěkná a jistě potěší každou hospodyňku, která má na zahrádce kompost anebo třídí odpad do bio-kontejnerů. Koupíte ho např. ZDE.



Přeji vám příjemné prožití vánočních svátků a spoustu společně sdílené radosti s vašimi nejbližšími.

Prožijte šťastný, vlídný a soucitný čas...


Radka







Tymiánový sirup, jablečné řezy a advent s Dalajlámou...

1. prosince 2016 v 10:38 |  Recepty
Advent si mne podmaňuje tím víc, čím rychleji se zlepšuje mé zdraví. Jojo, i když jsem si myslela, že jsem nesmrtelná :-), tak si na mě někde za rohem počíhaly zákeřné bakterie, co asi zrovna neměly do čeho píchnout, a z nepochopitelných důvodů jsem se jim zalíbila. Jenže jsou to mršky neodbytné, a já se jich ne a ne zbavit. Krabička s antibiotiky na mě sice vyzývavě shlíží z kredence, ale já zatím sahám po přírodě - zázvorový čaj s citronem a medem to jistí. A navíc jsem od své tchýně získala recept na zázračný a chuťově výborný tymiánový sirup.

Tymiánový sirup
  • 250ml vody svařit s 200g cukru - pomalu, 20minut, na mírném ohni
  • odstavit a nasypat celé balení tymiánu nebo odpovídající množství sušeného z vaší zahrádky
  • nechat louhovat do vychladnutí a přecedit do čisté sklenice, uložit do lednice
Užívá se jedna lžička denně. Sirup je velmi účinný proti kašli, bronchitidě a dýchacím obtížím způsobených bakteriální infekcí.


O první adventní neděli jsem spíchla jednoduchý věnec. Letos ale pouze jeden, na víc nebylo síly.
Babičky si tedy letos budou muset poradit samy...


Pokud jste se již nevrhli na cukroví, doporučuji tyto výborné jablečné řezy.
Zkusila jsem je poprvé a rozhodně ukládám do oblíbených.



Jemné jablečné řezy
  • 3 vejce
  • 200g cukru
  • 300g jablek
  • 300g hladké mouky
  • prášek do pečiva
  • 100ml oleje
  • čokoládová poleva
  • kokos/oříšky na posyp
Vejce vyšleháme s cukrem do pěny a vmícháme na jemno nastrouhaná jablka. Postupně pak přidáváme mouku s rozmíchaným práškem do pečiva a olej. Nalijeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme na 170° asi 25min. Upečené těsto potřeme čokoládovou polevou a posypeme kokosem či mletými oříšky.


Doma teď hodně tvoříme a vyrábíme. Námětů jsou tuny, a já se nechám velmi snadno zlákat. V poslední době jsem se vrhla i na výrobu vonných sójových svíček. Jsou zdravější než ty parafínové, nečadí a beze zbytku dohoří. Díky přidaným esencím uvolňují do vašeho pokoje příjemnou vůní. Baví mě experimentovat, a tak jsem neodolala a vytvořila i kolekci vánočních vůní. Svíčky si můžete objednat ZDE.


Viktorka si zase udělala úžasný skleníček na kaktus. Je vyrobený z fotorámečků.
Někdy se nestačím divit, co všechno ji nenapadne :-)


Letošní Vánoce si chci užít v naprostém klidu. Mám neodbytný pocit přesycení z materiálna kolem nás, a tak jsem se, k obrovské úlevě mé, a kupodivu i mých blízkých, se všemi členy rodiny dohodla, že si dárky dávat nebudeme. Netušila jsem, jak obrovský balvan ze mě spadne. Takže dárečky jen dětem - a to je radost, protože ty si pořád něco přejí. Je toho moc a tak je z čeho vybírat. I tak ale holkám počet dárků letos zredukujeme...
A když se mě někdo zeptá, co si přeji pod stromeček, naprosto upřímně tvrdím, že NIC. Mám nyní spíš tendenci prostor kolem sebe čistit než ho zaplňovat...Tak doufám, že mě Ježíšek vyslyší :-)

Od návštěvy Dalajlámy mi v uších stále zní jeho slova. A tak, než je zapomenu, hodím je na "papír". Třeba i vám přinesou naději a útěchu tomto čase duchovního usebrání...


Pečuj o své myšlenky, neboť se z nich stanou slova.
Pečuj o svá slova, neboť se z nich stanou skutky.
Pečuj o své skutky, neboť se z nich stanou zvyky.
Pečuj o své zvyky, neboť utvářejí charakter.
Pečuj o svůj charakter, neboť ten utváří osud.
Osud je tvůj život.



Budeš mít to, co přeješ ostatním. Být šťastný není záležitostí osudu. Je to věc volby.



Tak vám přeji krásný a šťastný adventní čas,

Radka



 


Omalovánkové krabičky

18. listopadu 2016 v 0:33 |  Vyrábíme...
Když mám čas, tak tvořím.
Nyní mám času na tvoření poměrně dosti. Listopad je v tomto ohledu velmi milosrdný měsíc....

Dlouhé deštivé večery, člověku se večer fakt nikam moc nechce...

A tak vznikly tyto dřevěné krabičky na papírové kapesníčky, které si můžete domalovat a vybarvit dle vlastní fantazie.


Temperami, fixami, pastelkami.... a nebo se mohou nechat jen tak, jak jsou... v černobílé.


A další motivy...








K dostání jsou ZDE


Přeji vám krásné prožití posledního předadventního týdne :-)

Radka




Cookies a trocha drátkování

11. listopadu 2016 v 18:53 |  Recepty

Všechny vás moc zdravím, a věřím, že si i v těchto echt listopadových plískanicích zachováváte pozitivní mysl.

Pokud byste snad měli tendenci podléhat neodbytným chandrám, co si takhle udělat něco sladkého k čaji? Recept na americké sušenky s kousky čokolády, tzv. cookies, opět vyštrachala moje dcera kdesi na youtube, a s mou pomocí je podle něj upekla.
Tady je i pro vás:


Cookies
  • 180g másla
  • 250g cukru
  • 270g hladké mouky
  • 3 lžičky prášku do pečiva
  • trocha skořice
  • 70g kakaa (chcete-li tmavou verzi)
  • 1 a 1/2 tabulky hořké čokolády
Do vymíchaného těsta přidáme kousky nalámané čokolády a na plech vytvarujeme menší kolečka. Sušenky docela nabydou, tak opatrně. Chcete-li, můžete si udělat sušenky tmavé s kakaem, mě ale více chutnala verze bez kakaa. Pečeme asi 12 minut na 200°C.


Škoda, že už jsme je už snědli, hned bych si, když je vidím, dala znovu :-)

A protože se Viky tolik snažila, zasloužila si, abych jí konečně dodělala drátkovaný košíček, který chtěla požít jako nádobku na své holčičí poklady. A tak jsem pár večerů motala, až vznikl tento košíček.




Jsem ráda, že jsem svůj rest dokončila. Snad bude dělat radost.


Mějte se všichni moc krásně.

Radka

Dušičková

2. listopadu 2016 v 17:41 |  Zamyšlení

Vždy je na co vzpomínat. A na koho....

Je to jedna z mála jistot, kterou nám nikdo nemůže vzít.


Vzpomínám často, a s láskou.

Je fajn, že to špatné a nehezké ve vzpomínkách bledne a bledne,
až se změní v takový neškodný obláček, který na tváři nakonec vykouzlí láskyplný úsměv.

Nechápu zatvrzelost a neschopnost odpouštět...


A tak si dnes, víc než jindy, zavzpomínám.

S úsměvem na tváři, samozřejmě :-)


Radka




Oreo-nutellový cheesecake

30. října 2016 v 18:51 |  Recepty
Když u nás doma pečou děti, vznikají produkty, které by mě v životě nenapadlo stvořit. Recepty nejčastěji vydolují někde na youtube, kde k němu mají i video návod, a tudíž je to pro ně vlastně hračka. Holt jiná generace :-). Stejnou cestou Viktorka "upekla" tento cheesecake.


Oreo-nutellový cheesecake

Ingredience:
  • 2 velká balení sušenek Oreo
  • půl kostky másla
  • 1 malá Nutella
  • 1 mascarpone
  • 2 smetanovo-tvarohové sýry (např. Lučina)
  • 2 lžíce kakaa
  • moučkový cukr
Dortovou formu vyložíme pečícím papírem. Na dno namačkáme rozdrcené Oreo sušenky, spojené rozpuštěným máslem. Korpus necháme ztuhnout v lednici. Mezitím vymícháme krém z mascarpone, sýrů, Nutelly, cukru a kakaa. Ten navrstvíme na ztuhlý korpus a ozdobíme hoblinkami čokolády a kolečky banánu. Dáme alespoň na 3 hodiny do lednice.


Přeji Vám dobrou chuť!

Radka




Drátkované stínítko na čajovku

27. října 2016 v 20:35 |  Vyrábíme...
Dlouhou dobu jsem nedrátkovala...

Konečně ale nastal čas dlouhých tmavých večerů, které tvoření přejí. A snad právě proto bychom je měli mít rádi, a ne z nich chytat depky. Miluji ty chvíle, kdy je za oknem černo, ale uvnitř, doma, svítí světýlka lampičky a svíčky, z youtube se linou zázračná slova Čtyř dohod v podání Jardy Duška a já vyrábím... cokoli, třeba i to, co se nakonec nepovede a bude k ničemu. Ono totiž ani tak nejde o výsledek, jako o ten proces tvoření...
Fany mi leží u nohou a ze spaní sebou sem tam škubne. Voní hlínou, v níž se dnes na procházce pečlivě vyválel. Vypadá spokojeně...

A přesně v této úžasné atmosféře mi pod rukama vyrostl svícínek na čajovou svíčku.

Užila jsem si to...





Přeji vám krásný sváteční pátek...

Radka




Trocha kaligrafie nikoho nezabije...

23. října 2016 v 22:43 |  Momentky
Z dnešní neděle se nakonec vyklubal nádherný slunečný den...
A i když jsem letos už ani nedoufala, nakonec se i náležitě podzimně vybarvil.


S Fanouškem jsme vyrazili na malý výlet na Skalku, poutní místo vypínající se nad naším městečkem.
V kostelíčku sv. Máří Magdalény jsme ještě stihli výstavu kaligrafií profesorky Průšové.
Byl to moc milý estetický zážitek, i když jsme tu krásu obdivovali v zablácených teplácích ...




Téma vepsané do obrazů:
Hemingwayova "Komu zvoní hrana".










Nádhera, co říkáte?
Nenapadlo by mě, že pár písmen na papíru může stvořit tak působivý obraz.
Škoda, že už se dnes krasopisu a písmomalířství nevěnuje taková pozornost, jako dříve.
Nevíme, o co přicházíme....


Přeji Vám krásné pozdní říjnové dny,


Radka



Kokedam, lampa, a tak dále...

21. října 2016 v 18:23 |  Momentky
Dlouho jsem se k blogu nedostala... a tak ani nestíhám přečíst Vaše novinky. Moje škoda! Ale určitě to brzy napravím....


Podzim už se ukázal v plné síle, od včerejška u nás začalo padat listí, ani se, bohužel, nestihlo pořádně vybarvit. Barevného podzimu letos moc nebylo... Zato světla valem ubývá, a tak doma začínáme čím dál víc rozsvěcovat světýlka.


Na místním "Tvořivém trhu" jsem ukořistila naprosto úžasný kousek - stolní lampu se stínidlem z vitrážových sklíček spájených cínem. A i když byla dosti drahá, peněz vážně nelituju. Každý večer mi dělá radost a navíc jsem šťastná, že je to origoš a ruční práce! A to se přece musí podporovat!!!



V sobotu slaví kamarádka čtyřicátiny. Obvykle se s ostatními kámoškami skládáme na společný dárek - dá se se více peněz dohromady, a může se tak vybrat dárek, který opravdu stojí za to. Tentokrát jsme váhaly nad kyticí - uvažovaly jsme o klasickém pugétu z růží, ale nakonec mě napadlo, že bychom mohly dát něco trvanlivějšího a mnohem originálnějšího. Vzpomněla jsem si totiž na kokedamy, které vyrábí Lenka Hrubá. Kromě blogu má i svůj pražský krámek "Zahrada na niti" a tak jsem se vydala na nákup. Všechny kokedamy byly moc hezké a zajímavé, tak jsem trochu měla problém s tím, jaký vybrat. Nakonec zvítězil tento fíkus, protože mi připomínal baobab :-).


Co mu říkáte? Je skvělý, že? Zavěšený v pokoji vytváří nepřehlédnutelnou přírodní dominantu.


V obchůdku jsem se samozřejmě neošidila, a udělala jsem si radost tímto závěsným aeráriem s thilandsií.




Chcete-li se pokochat i další nabídkou z obchůdku - mrkněte na Lenčin blog...


Mějte se krásně a třeba i ospale, jako náš Fanda... to k podzimu patří... :-)



Radka





Kam dál